Příběh naší restaurace se začal psát před několika lety, kdy jsem ještě jako malý chlapec žil na vietnamském venkově. Bylo to období radostí i starostí. Takových, jaké malé děti obvykle mají.

Jednou takovou starostí bylo i to, že některým dětem bylo naše příjmení pro smích. Vždyť Ngô v překladu znamená kukuřice. Chtěl jsem proto také být Nguyen nebo Tran jako ostatní děti.

Rodiče vždy tvrdě pracovali, aby zabezpečili mě a mé sourozence. Říkali mi, abych se netrápil tím, co říkají ostatní. Že Ngô je v první řadě rodina a na tu bych měl být hrdý. K této myšlence jsem se upnul, když rodiče odjeli do Čech za prací…

Od té doby jsme ušli dlouhou cestu. Dnes jsem hrdý na to, že naše příjmení reprezentuje naši rodinu i na dveřích podniku, do kterého jsme dali celé své srdce. Ngô je záruka toho, že za tím, co děláme, si stojíme svým jménem a já pěvně věřím, že se k nám budete rádi vracet.

Hùng Ngô
(nalevo je můj bratr Minh)